Chovatelská stanice Šedý vítr - Bouvier des Flandres

Povídání ze života chovatele

EN CZ

Milly

Milly

Narodila jsem a vyrůstala mezi dalšími grifonky a yorky. Jednoho dne se v domě objevili dva cizí lidé, kteří mluvili cizí řečí. Hladili mě a po nějaké době jsem seděla na klíně a začalo to se mnou divně houpat - jela jsem autem. Byla jsem z toho hodně špatná, klepala se, a začalo se mi dělat špatně. Za více než 6 hodinovou cestu jsem si paničku několikrát označila, blink, ale ona se nezlobila a říkala, že to bude dobré. Na konci cesty jsem jí spala na klíně a panička už byla „moje“. Pak mi šli vybrat pelíšek a já pochopila, že jsem tady doma. Mezitím jsem si hověla na gauči a bylo to fajn. A nakonec mě seznámili s ostatními psy, jsou na mne velicí, černí, chlupatí, tak to jsem neznala a bála se, ale ukázalo se, že jsou hodní a hlavně Merry. Ta se mnou dovádí a nechá si ode mne líbit hodně věcí, škubat vousy, můžu na ni štěkat a dělat psí kusy a fakt ji můžu dost zlobit.

To, co nemám ráda, když mě trimují, tak to já tedy nerada, ale pak mám zase na delší dobu klid, tak to tedy strpím... brrrr. K údivu páníčků šíleně miluji zeleninu. Mrkev, kedlubna, okurka, to je pomalu lepší než piškotek.

Nejraději jsem ale v pelíšku nebo na gauči, kde jsem nalepená na paničku. Když něco dělá, tak ji pozoruji, musí to přece dělat správně!

Milly