Povídání ze života chovatele
Catharin (Kety)
Ahoj, já jsem Kety a taky bych něco pověděla o tom, jak se mi tady s tou početnou psí a lidskou smečkou žije. Já jsem měla hnedka od narození to štěstí, že jsem vyrostla s mojí maminou a nevydala jsem se do světa, jak všichni mí ostatní bratři a sestry. Takže jsem si hrála s mámou a ta mě začala postupně učit všechny lumpárny. Ale aby toho nebylo moc, tak mí lidští páníčkové mě usměrňovali a dávali mi všelijaké příkazy, kterým jsem zpočátku vůbec nerozuměla, ale jak měli se mnou trpělivost a i mamina mi často ukázala, co to znamená, tak mi vše začalo dávat smysl. Hlavně výstavy se mi líbily, byla to zábava, ráda jsem se předváděla. Bylo to moc pěkné. Ale jednoho dne mě porazilo auto. Musela jsem na operaci s kolenem a pak dlouho měla různé problémy, ale nakonec chodím a běhám, ale musím si na tu nožku dávat pozor. Takže mi výstavy skončily. Ale zase každou zimu trávím hezky v teple v domě a do té zimy a sněhu se mi často nechce. Dneska jsem už v bouviéří smečce nejstarší, mám kolem sebe dceru a vnučku. Vůdcovství v psí smečce jsem předala ale jinak jsem u nás nejchytřejší. Který jiný bufík si umí otevřít vrata? I páníček s tím má někdy problém!
Kety
1.5.2006
Opustila nás †29.6.2009